Škola? No a co.

Tak nastal zas ten všemi očekávaný den. 1. září, jak krásné to datum pro školáka, že? Všichni nadšeně běží do svých škol. Tak dost toho špatného humoru a radši něco víc než blbý fóry psát bych tu měl. No nazdar, co jsem to teď napsal. Snad to pochopíte.
Rok od roku mne baví víc a víc pozorovat lidi. Dneska jsem si toho pozorování užil dost. Nejdříve v autobuse za mnou seděli čerství středoškoláci a jejich stav krajně nevyrovnaný. Zajímavé co to s člověkem udělá - vyhlídka na den v neznámé škole s neznámými lidmi. To si ani nepamátajem, že bych před rokem byl tak nervózní.
Pak jsem zas měl tři hodinky času v Klatovech, pršelo, já čekal až bude jedna hodina a já bych se mohl domluvit s učitelem na hodinách v hudebce. Stál jsem tak na ulici, pod umělým převisem a sledoval ten chvat a spěch. Pěkně se tam stálo.
A stejně než ve studeném městě bych raději byl někde venku, v přírodě, v horách. Ale co se dá dělat - škola základ života, když si ho jí nenecháte vzít.