Tak to máme za sebou...

Bylo to veselé a nyní je to za námi, předání výpisů. Ani dnes nás učitelé nešetřili svými poznámkami o tom jak jsme nedokonalí a pořád nám opakovali to, co už stejně dávno víme. A to to, že jsme haranti ukřičený, lemplové líný jak vši a tak dále. A dnes se dostalo i na mě. Bylo to nějak takhle:

Úterý:
Končí hodina angličtiny. Pan učitel udělá se eh a začne nám nařizovat co si máme udělat za domácí úkol:
"Tak si napište slovíčka páté lekce.", řekne tak jak to jen on dokáže a vezme si své desky a nahrávky (nelegální) svých milovaných Beatles a odkráčí se svým pivním vředem do sborovny.
"Kdo je nebude mít, bude je tu psát po škole", vyhrožuje ještě. Kdo by mu ale věřil.

Středa:
Ráno v šatnách potkávám Martina:
"Zdar co bylo za úkol?", ptám se.
"Hmm, no, asi něco na češtinu.", zamyslí se, "A pak něco pro Chvojárnu."
"Jo to vim, byly slovíčka, já se na to vyprd' a přines' jsem si slovníček, to mu musí stačit", řeknu.
"Ten tě vyfakuje", zasměje se.
***
Další hodina angličtiny.
"Tak co jste měli dnes za domácí úkol.", zeptá se učitel a sám si odpoví: "Á, slovíčka páté lekce".
"Máte to?", ptám se Suchara, který sedí s Patrikem za mnou.
"Ne, my to s nim uhrajem", odpoví mi
učitel začíná kontrolovat, bere to zleva, první přišel na řadu Dcera Eva.
"Jak to, Adame, že nemáš napsané slovíčka?"
"Dyť je mám.", namítne. Opravdu je má, ale jen okopírované ze sešitu a to Chvojárně nemůže stačit.
"Do zítřka to přepíšeš", nařídí mu. Dcera Eva se nevzmůže na námitku.
V prostřední řadě už má učitel vyhlídnuté své lidi.
"Tak mi Martine ukaž slovíčka."
"Nó, já je nemám..."
"Kde bydlíš?", klade otázku, která FeFeho úplně zmate.
"Ve Štěpánovicích"
"Tak řekni rodičům, že je někdy přijedu navštívit. To už nejde."
Skvělá představa :). Aby z toho neměl infarkt.
"A kde máš ty slovíčka?", ptá se mně.
"No tady", ukazuji na slovníček, dokonce pečlivě obalený.
"Máš to mít přepsané v sešitě a neptej se mě proč."
Zeptám se, protože mě nenapadají žádné pořádné důvody.
"Zapamatuješ si to tím."
A to kvůli tomu, musím opisovat i výslovnost se šílenými znaky v hranatých závorkách? No asi si je aspoň zapamatuju, třeba se mi ty klikyháky budou v životě k něčemu hodit, i když k angličtině určitě ne.
"A můžeš si do sešitu pak psát poznámky ke slovíčkům."
Do teď jsme žádné nenapsali, ale i tak argument nepobírám, Losos má pečlivě napsaný všechno, ale místo už tam nemá nikde. Možná by to měla přepsat menším písmem aby se ji tam něco vešlo :). A já mám navíc pořádný slovník dodávaný s učebnicí, je velký a vše se tam vejde, po stranách je centimetr a půl volného okraje.
Pokračovat v rozhovoru snad ani nemůžu, to by mě mohli zažalovat za všeobecné pomluvy proti učitelům. Všichni takoví ovšem nejsou.
"Martin, Juda a Adam mi to přinesou zítra."
A já se těšil na to, že budu po škole :). Učitel pokračuje v kontrole. Na řadu přišli Suchar s Patrikem:
"Tak, kluci, kde máte slovíčka?"
Suchar: "Já sem je Patrikovi pučil aby si je mohl opsat", viditelně zalže, skoro se směje.
Patrik: "Jo je to pravda, já jsem tam nevěděl pár slovíček a dneska jsem si to zapomněl na stole."
Chvojka uvěřil. Pokračuje dál a ti za mnou se smějí jak ho dostali.

Čtrtek:
V šatnách potkám opět Suchara s Martinem, kteři si pro něco jdou do skříňky.
"Zdar Džudo, máš ty slovíčka?", ptá se.
"Co si myslíš?"
"Ne", zasměje se.
Mám hodinu volna, oni musí na matiku.
Po hodině se opět setkáme.
"Ty vole, Soukupová na nás byla nasraná jako svině", řiká mi FeFe, "Chvojka si stěžoval. Tebe ještě seřve, mě už seřvala. Možná mě seřve ještě jednou s tebou."
Začal jsem se na předávání výpisů těšit. Bude ještě sranda. Češtinu a Bižuli jsme přežili v klidu a nastala hodina H.
Přišla s asi pětiminutovým, možná o trochu větším zpožděním. A co my těch pět minut dělali? No co asi, kravál.
"O pět se zdržím, a už je vás slyšet přes celou chodbu", začala nás seřvávat. Byla v zdá se v dobrý náladě. "To že jste adolescenti neznamená, že nám tu z toho uděláte chlívek! Všichni si na vás stěžujou, jaká jste hrozná třída, že se u vás blbě učí. Na radě jsem se vás snažila zastávat, i když mají pravdu."
Pak se zapátrá v lavicích až se zadívá na mě.
"Ty jsi mě zklamal! Pan Chvojka si stěžoval, že neplníš domácí úkoly! Chvojka ví co dělá když vám dává opisovat slovíčka."
A to byl vlastně konec, to co bylo dál si už moc nepamatuju, protože jsem musel napsat úkol z fyziky. Doufám že jsem o moc nepřišel :).

Tak tu máme pololetí

Ano už je to tak, zítra se ve školách budou rozdávat vysvědčení a všichni jsou hrozně "nadšení". A pak uvidíme ty krásně překvapené obličejíčky našich milých rodičů. To bude ještě sranda :).
Necháme však zítřejší starosti zítřku a raději si zavzpomínáme co se za těch pár dní, kdy jsem sem nepsal, stalo. Jako nejdůležitější věc bych asi uvedl to, že jsem zjistil, že nejsem Linuxák. Linuxák je dle jedné praštěné teorie linuxového pomatence ten, kdo si alespoň jednou zkompiluje svoje vlastní jádro. To jsem zatím nezkoušel, takže se řadím jenom do kategorie spokojených linuxových uživatelů. Úplně mi to stačí. Taky přestávám doporučovat Linux, protože se pak z lidí stávají další l. pomatenci kteří Linuxu nedělají dobrou reklamu. Takže ten kdo přestane být spokojený s Windows a sám se rozhodne pro změnu, je vítán.
Stránky pro mládež jsem již dotvořil, ale nejsou ještě hotové všechny texty, takže odkaz sem dám až budou ve finálním stavu.
To mi připomnělo, že jsou ve výrobě další stránky, tentokrát do nich jdu společně s Hezounem a Sucharem a bude se jednat o tzv. klikačku. Až bude tak dám vědět.
Teď ale musím ukončit psaní, příště napíšu snad něco lepšího a musím spěchat do hudebky.

A je tu Paul Colman Trio - Solution

Tak tahle písnička se stala hymnou nýrské mládeže. Jednou jsme byli totiž na skvělém křesťanském festivalu v Liberci, jmenoval se J Fest a tam byl Paul Colmen. Koncert byl úžasná nářezovka a právě tahle písnička se nám vryla do paměti. Chystáme se na ní natočit klip, takže jestli se nám to povede určitě to sem hodím. To mi připomělo, že bych měl zamakat na webovkách pro mládež. Takže končím se psaním, jde se makat. Pusťte si pisničku!


Download

Tak mám druhou kapitolu

Potom co jsem doprogramoval skript pro skrývání divů v html stránkách jsem se pustil do druhé kapitoly. Naplánoval jsem si jí tak, abych nemusel shánět moc materiálů, stačilo se po dlouhé době přihlásit na ICQ, které nemám rád, stejně jako Windows a tady to není ani z toho důvodu, že se za to musí platit, ale z toho důvodu, že mám rád věci open, ještě jsem nedospěl do stavu, kdy by mi vadilo, že lidé ode mně opisují.
Říkám si, že dokud opisují, je to znamení toho, že věci mnou vytvořené nejsou ještě úplně k ničemu. Právě opak nám říkal náš učitel na zemák, který tvrdil, že ve vyspělých státech lidé nenechají ostatní od sebe opisovat ale za své vědomosti si nechají platit. Někdy je to možná pravda, ale třebas v počítačích to už pravda není. Všude najdete spoustu návodů, které vám leccos odborně vysvětlí a poradí a vy si ani nemusíte objednávat odborníka, který by vám pomohl rozchodit ten či onen program.
Programy za darmo nejsou vždycky nekvalitní, ale chybí jim podpora. To se ale zlepšuje, protože jsou i lidi, kteří rádi něco napíší za darmo aby pomohli, anebo se můžete zeptat v diskuzích. Ale to jsem už lehce odbočil od původního tématu. Nevadí... Takže, protože mi nevadí dávat něco získaného dál, což je podle mě dobře, Češi to věděli již dávno,:

Pouštěj svůj chléb po vodě a jednoho dne se ti vrátí.

tak tu dávám ke stažení svou druhou kapitolu ročníkové práce. Aby nedocházelo ke stížnostem vymazávám příjmení.

Stahujte zde...

Využívejte JavaScript jednoduše - skrývání objektů

Chcete na svých webových stránkách snadno schovávat po kliknutí odstavce textu? Pak je pro vás určeno rozšíření pro AJAXový framework JQuery, díky němuž nemusíte znát nic z JavaScriptu ani jiných programovacích jazyků, stačí vám základy HTML.

Stahujte zde!

Pro vytvoření skrývajících se objektů stačí vytvořit soubor html, který umístíte do stejné složky jako soubory jquery.js a class_hidden.js. Za <b o d y> vložíte:

<script src="jquery.js" type="text/javascript"> </script>

a nakonec souboru před <b o d y> vložíte:

<script src="class_hidden.js" type="text/javascript"> </script>

Mezi to můžete vložit jakýkoliv kód. U objektů které chcete schovat nastavíte atribut schovavat="ano". Schovají se vnořené odstavce. Pokud některé odstavce schovat nechcete nastavíte u nich atribut schovavat="ne". Příklad:

<div schovavat="ano">
<h1>Neco se schova</h1>
<p>Chceme-li uspět, musíme dlouhodobě operativně kvalifikovat semi-utilitární lidské zdroje.</p>
<p schovavat="ne">S ohledem na naši imidž bude nejlepší tento týden globálně demytizovat neutrální zdroje.</p>
<p>Moderní management vyžaduje účelově vyaktualizovat semi-diagonální informace.</p>
</div>

V archivu je vložen i soubor index.html, který je ukázkový a funguje hned po rozbalení archivu a otevření. Další možnosti získáte nastavením v souboru class_hidden.js. Doporučuji upravovat jen pokročilejším programátorům.
Skript je šířen pod licencí GNU GPL.

Tak je tu stovka!

A je to tady. Už píšu stý článek na svém blogu. Od napsání prvního článku uplynul již jeden rok a necelé tři měsíce. To je zhruba 45O dní. Z toho se dá taky vyčíst, že jsem napsal článek každý pátý den. To neni špatné.

Ale aby jsme nebyli jen u statistik. Dneska jsme hráli opět v Klatovech floorbalovou ligu a očekávaně zvítězili na Tučnáky. Skóre bylo na konci 11:5. Hmm, tak alespoň něco, i dvě výhry jsou dobrý i když na postup to nestačí.

A teď se zas na chvilku vraťme ke statistikám. Když jsem asi před rokem udělal skript na výpočet sil, netušil jsem, že si ho stáhne víc jak deset lidí. Ale dnes přibyl už 124 zářez do zápočtu stažení. Také dost lidí si stáhlo také Python, který k běhu skriptu potřebujete. Mojí ročníkovou práci z historie Nýrska si stáhlo už celkem 20 lidí. A AJAXový chat 12. Neni to špatný.
Nejčastější zobrazovanou stránkou je "Návod na GGT (100x)", to že hned potom následuje stránka "Jak zbohatnout" (50x) asi nikoho nepřekvapuje, lidi to holt zajímá. Ale to, že hned za ním je "Test osobnosti" mě docela překvapuje, protože to byl takový zvláštní článek, měl se jmenovat vlastně úplně jinak. Ale povedlo se mi trefit text, který je 100% SEO a tak jsem byl dlouhou dobu na prvních místech na Seznam.cz s heslem "test osobnosti".

Toho se mi podařilo využít a nacpat tam reklamu. Tu jsem měl z Etargetu a celkem mi to už vydělalo skoro 150 Kč. Neni to moc, ale vzhledem k tomu, že jsem proto skoro nic neudělal to jde. Vlastně ještě dlužim Hezounovi tři koruny padesát haléřů za to že někdo párkrát klikl na reklamu na našem třídním blogu. Snad na to zapomene...

Zítra se snad vrhnu na olympiádu z fyziky, vůbec se mi do toho nechce, spočítaný už to mám a teď to musím "okecat".

I když mám blog jednojazyčný, a to ještě v jazyku kterým hovoří jen deset miliónů lidí, navštívilo můj blog spousta lidí z exotických zemí. Podívejte se na obrázek :).
Nejvíc navštěvují samozřejmě můj blog lidé z České republiky. Téměř 3 000 návštěv z ČR je opravdu dost. Pak následuje samozřejmě Slovensko s pouhými 200 návštěvami. Jako třetí je překvapivě Německo s 100 návštěvami.
Nejdéle na mých stránkách, ale vydrželi překvapivě Poláci. V průměru byli na mém webu skoro dvě minuty, Slováci minutu a Češi o trochu méně než minutu.

V Pondělí se jde opět do školy a nás čeká obyčejný týden, kdy nám budou tvrdit, že pokud se budeme dobře učit budeme spokojení (k smíchu...) a že jsme lepší lidé než ti ostatní, kteří nemají takovou mozkovou kapacitu (nesmysl...). Slavní lidé dokonce mají menší mozek než lidé chytří (to je relativní pojem...),
vzpomeňte si třeba na Homera Simpsona.
A taky si nežije zrovna špatně...

Z 96% mají lidé přicházející na můj blog nainstalovány Windows. Většinou jsou to XPečka, Visty se začínají prosazovat až v poslední době. Svobodných je 3%, ti mají Linux. Toto číslo se snad zvýší, protože když jsem i já totálně přešel na Linux, ubude z Windowsů spousta návšetěv. Asi deset lidí pak má MacOS.

S mládeží jsme se pustili do trénování nové scénky. Po scénce "Šlehačka" přijde na řadu scénka "Kečupárna". Asi ji budem muset zahrát venku :).
Dostali jsme taky pozvání do KS Horažďovice, asi za měsíc jim zahrajeme scénku "Jednota". Chtějí to konzervativní, ale to se asi nepovede :).

Někdy budu muset taky napsat tři kapitoly ročníkovky, ale nechce se mi do toho. První bude asi taková, že se zeptám spousty lidí na to co si myslí o Nýrsku. S tím nebude práce. Ale co bude pak už fakt nevím.

Tenhle článek jsem psal s přestávkami tři hodiny, takže je to rekordní článek i v době psaní. Třeba to nebude poslední nej.

Mám notebook!

Tak jsem se konečně dočkal a koupil jsem si notebook, na kterém píšu i tento článek. Protože jsem zatvrzelý linuxák, koupil jsem ho bez Windowsů, a tak jsem ušetřil dva tisíce. Notebook jsem dostal v pátek a tak jsem si s ním mohl "hrát" přes víkend. Moje hraní spočívalo v tom, že jsem se snažil správně nainstalovat Linux.

První zmatení nastalo hned jak jsem notebook vybalil. Koupil jsem totiž HP Pavilion dv6500, ale na víku je napsáno pouze dv6000. Byl to nejspíš však jenom úklep, protože v BIOSu se název zobrazoval správně.




Začal jsem Fedorou, kde to vypadalo nadějně, ale druhý den mi přestalo fungovat instalování aplikací. Starší kolega však Fedoře pořád věřil a tak se mi ji snažil ji tam nacpat.
Já už s ní ale neměl nervy a tak jsem vyzkoušel jinou linuxovou distribuci, kterou mi doporučil i jeden známý. Zkusil jsem Mandrivu. Tam šli instalovat aplikace skvěle, ale nenašlo to ovladače na grafickou kartu. Ty jsou ke stažení na internetu, ale nedařilo se mi je zprovoznit. Pak opět přišel starší kolega a v mojí nepřítomnosti se mu zadařilo a podařilo se mu nastavit správné rozlišení.
Ještě pár věcí ke stavbě notebooku. Pořád jsem si ještě nezvykl na klávesnici, tlačítka jsou na sebe hrozně namačkaný, dost často se ještě uklepávám. Také s touchpadem nejsem kamarád, musel jsem si přes USBečko připojit klasickou myš.
Teď už ale k Linuxu. Po pár dnech moření se začalo dařit a já dostal počítač do použitelného stavu. Podařilo se mi naimportovat nastavení z Windows, konkrétně z programů Firefox a Thunderbird.
Včera se nám podařilo rozchodit WI-FI a hned jsme našli dvě sítě. To co se ještě nepodařilo rozhodit je web kamerka, která nemá pro linux žádně ovladače a pak ještě bluetooth, o jehož rozchození jsem se ještě nepokoušel.
Výrazným nedostatkem je to, že po zastrčení jacku od sluchátek se nevypne vestavěný reproduktor.
Dneska přišel další úspěch. Podařilo se mi zprovoznit 3D plochu, která je v Linuxech na úrovni, na kterou se Visty nemůžou ani hrabat.

Murphyho zákon o inteligenci řeči

"Je téměř zbytečné mluvit, protože všechny chytré věci již byly vyřčeny"

z čehož vyplývá, že:

"Každá věc, kterou řeknete, bude pravděpodobně kravina"

To nám to začíná

První den a hned mám co dělat. Zbrkle jsem se totiž přihlásil do fyzikální olympiády a známá učitelka nám řekla, že prostě odevzdáme vypracované práce takovým tónem, že o tom nešlo pochybovat. Pak je tu ještě občanka, už bych měl mít napsaný další dvě kapitoly ročníkové práce a zatím mám doslova prd. Nevím ani o čem budu psát... Ale hlavně že si najdu chvilku psát sem.

Minulý týden jsem byl u babi, kde se konal pravidelný každoroční sraz příbuzenstva. Od té doby přemýšlím o kariéře psychiatra, protože tam je spousta zajímavých případů na pozorování. Ale radši zůstanu u programování, jak je tak znám mohli by být agresivní, když se někdo dotkne jejich neduhů. Jako jsou tábory s Honzou náročný na fyzičku i psychiku, tak tady je to jen o psychice a to se nedá vydržet. Zvlášť když jsou dva tucty lidí zavřený v jednom baráku je to k nepřežití. Každý každýmu leze na nervy a pak kdo tam má vydržet.

S mládeží uvažujeme silně o natočení další scénky, bohužel jsme ale ve stejném stádiu jako já s ročníkovkou, nevíme o čem by měla být...
A teď trochu jinam; pokud vám Skype zatěžuje počítač k nesnesení zkuste Google Talk. Je to vlastně Jabber se značkou Google, a dá se s ním výborně, ba dokonce ve vyšší kvalitě než se Skypem, volat.

O jarních prázdninách se zase vydám s Honzou a Tchoříkama na lyže, tentokrát už nebudeme v Jizerkách, ale u nás na Šumavě, přesněji poblíž Horské Kvildy. Je tam prý skautská chatka, podobná té na Jizeře, ale o trochu větší. Navíc je za ní potok, takže všichni víme co nás čeká.