A všichni dohola (nu, stačí někdo)...

Věřte nevěřte, zítra je poslední den školy. Po tisících hodinách mučení a našeho skučení nás konečně pustí na dva měsíce domů, aby jsme mohli trochu zdivočet. A protože máme ten humor, který po nás chce naše třídní - ten inteligentní - bude zejtřek asi pěkně veselý.
Když jsem tak přemýšlel nad tím, co kdo ve třídě poslouchá, napadlo mě, že bych se na blog mohl hodit nějaký ten klip bratrance Jonatána, ten by se jim mohl i líbit.

Možná by také stálo za zmínku, že jsem po FeFem shodil i já svojí hřívu. Ano, mašinka dneska měla zase záhul a já mám vlasy dlouhé přesně dvanáct milimetrů.
Po půl roce jsem si koupil něco ve školním bufetu! Porušili jsme s Hezounem slavnostně sázku a koupili si bábovku - skoro to nevyšlo, párky v rohlíku vyprodaný, špičky vyprodaný, co si má jen člověk koupit!?
Konečně mám nový batoh. Už abych se s ním mohl vydat na nějaký ten čundr. Stál něco přes osmnáct stovek a po učebnicích a nových pohorkách to byl další přírůstek do sbírky nákupů.