Tak co nám ještě chybí?

Škola je pořád stejná (nepsal jsem to už někdy?) a tak zbývá docela dost času na ostatní věci. Tak třeba náš ŠumavaTour se pěkně vyvíjí a hlavní starost nám už odpadla, víme kdo s námi půjde. Nakonec se obětoval Zdeněk H., pokud tedy nebude muset do práce, jinak by s námi šla Jarmila H. A tak máme po první starosti. Chvála Pánu!
Starostí se v životě asi ale úplně zbavit nejde a nám se tak trochu rozmnožují, sehnat vařiče, sehnat kotlíky, rozepsat jídlo, sehnat stany a tak dále... Je toho dost.
Dneska ve škole jsem prodělal při laborkách z biologie test, jak bych si poradil se zlomeninou, a nebylo to zase úplně nejlepší. Snad se nikomu nic nestane, v nejhorším případě tam snad bude někdo schopnější. Rozhodně to ale nesmíme podcenit, což mi připomnělo, že nesmíme zapomenout na lékárničku.
Jak se tak po internetu dívám na všechny tipy a rady při táboření, zjišťuji, že se nějak rozmohlo stanování v zimě. On to s námi Jenda plánuje už déle, takže letošní puťák o Velikonocích by mohl být prověrkou. Zatím to totiž vypadá, že příroda se znovu vrátila do starých kolejí, ráno bylo pod nulou a odpoledne sněžilo. Kopce v dáli jsou ještě bílé.
Měl bych se podívat na sborové stránky, Petr plánuje vytvoření nýrského spolku pro mládež a tak chce mít webovky pěkně hotové. Nějak mě ale nic nenapadá, chtělo by to něco pořádně vodvazovýho a na to zas nemám (grafik nejsem :-( ).