Stručný report III.

Tak jsem na staveništi. Ne úplně doslova, spíš trochu metaforicky. Dnes jsem se u počítače asi nudil a rozhodl se, že nejsem spokojený s Mandrivou. Nejdříve odešlo KDE, nahrazeno GNOMem a teď k večeru jsem vypálil Debian, který jsem měl stažený už delší dobu a zkusil ho nainstalovat. Ale ouha, debiánek nenašel siťovku. Teď se vedle na počítači stahuje Gentoo a já píšu z live distribuce BackTrack. To je taková ta, o které se povídá všechno možné - jediná pravda je, že je to velký balík všech možných i nemožných programů na otestování sítě, bezpečnosti a tak okolo. Někdo to rád zaměňuje s distribucí pro hackery - co já vím, tak hackerům je v podstatě jedno co jim na stroji běží, mají své zdroje a šikovné programy vždy seženou. Jediné, co mi teď hodně vadí, je nefunčkní rozložení Qwery u české klávesnice. Takže pokud někde bude míst zet ypsilon nebo obráceně, nedivte se a považujte to za překlep.
O čem bych mohl dál psát. Možná o tom, co jsem začal včera, ale nějak jsem to nestihl dokončit.O tom, jak jsem sázel své první číslo Magyku. Magyk je náš školní časopis, takový spíš ten průměrný. Někdy i podprůměrný. Třeba nechápu, jak někdo může dát mezeru před čárkou a za ní ne. To samé s tečkami. Překlepy a občasná hrubka se promíjí, po posledním diktátu jsem k těmto chybičkám shovívavější. I kdzž, nějaké korektora by si sehnat mohli. Pak jsou tu články ve stylu kontrol cé, kontrol vé. Trochu nechápu, proč někdo, kdo píše články tímto stylem, vůbec píše. Buď píšu proto, že mě to baví. Psaní do časopisu snad povinné není. Pokud jde o referáty, povinnou četbu a podobně, tak raději pomlčím.
Nějak jsem zjistil, že píšu docela rád. A jak se zdá, tak budu muset u psaní zůstat. Na fotky se většina lidí podívá raději, než že by si četla článek o patnácti tisícich písmenkách. Ale pokud chcete udržet smír na obou stranách, musíte fotit jen neutrální krajinky. A to už opravdu není ono. Řeč byla o Tchořících. Možná těch mých pětset fotek bylo moc...
Pokud tedy budete někoho někdy chtít fotit, raději se s ním o tom moc nebavte a už vůbec se ho neptejte, jestli smíte. To byste toho moc nenafotili. Samozřejmě musíte zachovat zdravý rozum - pokud nechcete dostat nakládačku od nějaké chlapa jak hora, kterému vaše cvakání bylo evidentně nepříjemné.
V pondělí tuto taktiku zkusím v praxi - pondělky jsou trochu zdlouhavé - škola, hudebka a ještě čekání na vlak. Tahat notebook se mi moc nechce. Vybavím se tedy foťákem a zkusím vždy v pondělí něco sem tam cvaknout.
Á, už vím o čem jsem chtěl ještě napsat. O klatovském vlakovém nádraží. Nevím, čím to je, ale podle některých Tchoříků je právě na klatovském nádraží zábava největší. Po čtvrteční příhodě to musím potvrdit. Nejenže tam leželo pár bezdomovců v prapodivném spánku, zbytek chlastal a choval se agresivně před nádražím - ten den tam navíc byl jeden feťák, který měl evidentně už něco v sobě, protože měl neidetifikovatelné zelené lístečky na igeliťáku asi od párků, nebo něčeho takového, pod tím zapalovač a pěkně to do sebe zapékal. Hlasitě přitom rozkřikoval něco o tom, že suší travku a jestli někdo nechce. Nikdo mu v tom asi nebránil, protože do vlaku na Nýrsko nasedl.