Dál a dál, výš a výš...

Práci už jsem udělal, zamakal jsem na webových stránkách pro káesko a zásadně neudělal úkoly, takže teď mám zase chvíli času abych poreferoval o aktuálním dění na svůj blog.
Věcí kterou teď tak trochu žiju je organizování slavného Velikonočního puťáku. Zrovna v neděli mě běh věcí tak trochu zamrazil, ukázalo se, že Bůh s věcmi hýbe. V neděli vůbec moc na počítači nebývám a tak mě překvapilo, když zrovna potom co zapnu počítač se mi na ajsko ozve Jáňa a chce vědět jak je to s tím puťákem.
To mě překvapilo nejvíc, zrovna od ní jsem to nečekal. Opět, stejně jako v minulém článku musím říct: Chvála Pánu!
Nebudu se tu dneska moc rozepisovat, nějak jsem vždycky po pondělku unaven a tak radši půjdu spát...

Tak co nám ještě chybí?

Škola je pořád stejná (nepsal jsem to už někdy?) a tak zbývá docela dost času na ostatní věci. Tak třeba náš ŠumavaTour se pěkně vyvíjí a hlavní starost nám už odpadla, víme kdo s námi půjde. Nakonec se obětoval Zdeněk H., pokud tedy nebude muset do práce, jinak by s námi šla Jarmila H. A tak máme po první starosti. Chvála Pánu!
Starostí se v životě asi ale úplně zbavit nejde a nám se tak trochu rozmnožují, sehnat vařiče, sehnat kotlíky, rozepsat jídlo, sehnat stany a tak dále... Je toho dost.
Dneska ve škole jsem prodělal při laborkách z biologie test, jak bych si poradil se zlomeninou, a nebylo to zase úplně nejlepší. Snad se nikomu nic nestane, v nejhorším případě tam snad bude někdo schopnější. Rozhodně to ale nesmíme podcenit, což mi připomnělo, že nesmíme zapomenout na lékárničku.
Jak se tak po internetu dívám na všechny tipy a rady při táboření, zjišťuji, že se nějak rozmohlo stanování v zimě. On to s námi Jenda plánuje už déle, takže letošní puťák o Velikonocích by mohl být prověrkou. Zatím to totiž vypadá, že příroda se znovu vrátila do starých kolejí, ráno bylo pod nulou a odpoledne sněžilo. Kopce v dáli jsou ještě bílé.
Měl bych se podívat na sborové stránky, Petr plánuje vytvoření nýrského spolku pro mládež a tak chce mít webovky pěkně hotové. Nějak mě ale nic nenapadá, chtělo by to něco pořádně vodvazovýho a na to zas nemám (grafik nejsem :-( ).

Jak se učí zeměpis...

Dalěí týden, další a další hodiny školní výuky, pořád to samé - nuda. Poznali to snad všichni, pokud vám kantor něco vykládá a vám se chce spát, je hodně těžké později si vzpomenout co se vám vlastně snažil říct.
Takhle u nás probíhá skoro každá hodina. Tedy, skoro každá. Světlá výjimka byl včerejší zeměpis. Náš učitel totiž odjel na lyžák a nás nechal pod dohledem zaučující se studentky pedagogické fakulty. Je to pro ní lehce křest ohněm. A ještě ke všemu dělá chybu - nechává nás ať se sami snažíme. A pak to podle toho vypadá. Ze zeměpisu se stala skvělá komedie. Vyvolala totiž skvělé bavičské duo ve složení Zdeňka s Patrikem. Ona sama zatím vzadu dva nešťastníky zkoušela a ti dva vepředu nám sice nic ze světového hospodářství neobjasnili, zato nás skvěle pobavili. Až se ke mě dostane video určitě ho sem hodím.
Jinak to byla ale ve škole celkem poslední týden nuda. V bufetu nebylo zaznamenáno žádné zdražení, nikdo nevybíral úkoly (nesplněné, samozřejmě), psali jsme jenom z matiky, angličtiny a chemie plus slohovka z výkladu. Takže už chápete proč se všici nudíme.
Do dalších prázdnin, tedy do Velikonoc zbývá už jen 22 dní. To mi připomíná, že to jak to dopadne s naším puťákem je stále ve hvězdách, či spíše u Boha. Teď zrovna vázneme na tom, že nás rodiče samotný nepustí a tak sháníme nějakého dospěláka, který se obětuje a půjde s námi.
Na internetu jsem asi včera narazil na zajímavé statistiky. Zajímá vás, kolik se s vámi dívalo na váš oblíbený film lidí? Určitě navštivte...
Pokud nejste podobně jako já statistikomani, třeba dáte přednost zábavě. Pokud vás neuchvátilo Matematico, zkuste si třeba zjistit kolik známých míst trefíte na mapu - zkuste Traveler IQ Challenge. A pokud chcete zjistit do jakého ústavu chodím, zkuste virtuální procházku po klatovském gymplu.
Toť dneska vše, jsem nějak znaven, to asi jsem se přespal při vyučování.