Linux znovu a dvakrát

Už delší dobu jsem nic na blog nenapsal, takže tímto článkem to spravuji. Poznámka bokem, skoro jsem zapomněl někde napsat, že těch 20.000 návštěvníků je už dávno za námi. Dnešní článek bude o dvou Linuxech. Takový ten příběh, jak jeden přežije a ten druhý ne.

Jedni známí už nebyli spokojeni s výkonem svého staršího počítače a protože táta je od fochu, ze známých se rychle stali zákazníci a už to jelo. Ale protože ani známí zákazníci nemají peněz nazbyt, hledali se všechny cesty k tomu, jak ušetřit. A logicky šly pryč Windows a na řadu se dostal Linux. Počítač přiletěl a my začali společnými silami zprovozňovat co se dalo. Překonali jsme zrádnost integrované grafiky značky ATI (kdysi bývaly dost obávané, zdá se, že teď už je to o hodně lepší). Zprovoznili jsme zvuk, takové nutné věcičky jako Skype a podobně a skoro si jsme si i pochvalovali, jak je to pěkně.

Do toho, nebo spíše mezitím, mne začal ignorovat pro změnu můj počítač. Už pomalu půl roku mi na něm běžel krásně openSUSE verze 10 a já si liboval, jaké je to krásné mít vypilovaný Linux – skoro mi bylo líto, že už to není jako kdysi, kdy jsem polovinu času na počítači strávil tím, že jsem něco ladil, zkoušel a rozběhával.

Těchto kacířských myšlenek jsem brzy litoval. Ani by mne nenapadlo instalovat něco nového (už je verze 11.1), ale Linux je občas mrcha a nedává na výběr. Stalo se, že jednou grafické rozhraní nenaběhlo a co hůř nenaběhlo ani přihlašovaní do konzole. To se mi zatím nestalo, hledat pomoc se mi moc nechtělo – říkal jsem si, že když už je takhle, už to můžu rovnou přeinstalovat celé.

A tak jsem přeinstalovával. Byla to asi moje nejrychlejší instalace Linuxu v životě, opravdu parádní, vše fungovalo – dostával jsem se do malé euforie. Během asi dvou hodin jsem měl starý systém pryč, novou verzi openSUSE zde a všechny data i uživatelské nastavení v pořádku a správně.

Brzy se ale začalo nad krásnými chvílemi smrákat a zjistil jsem, že polovina věcí co mi fungovala, překvapivě nefunguje. Za příklad uvedu třeba zlobící uspávání, divně se chovající přihlašování, nefunkční zvuk a podobně. Možná bych si vzpomněl ještě na víc věcí.

V průběhu zprovozňování svého Linuxu jsem občas přebíhal o místnost vedle pomáhat tátovi s druhým Linuxem. Tam totiž nastal problém. S tiskárnou.

Zkoušeli jsme všechno možné i nemožné, zopakovali jsme si práci s terminálem i balíčky, procvičili svoji angličtinu a zjistili, že to pořád ještě nefunguje. Tiskárna to byla značky Canon, typ LBP5100. Všude na stránkách prodejců byly zaručeny ovladače i pro Linux. Ano, jenže co když ovladače jsou, ale někdo se nedostal k dokončení práce a díky ovladačům nejde tisknout? Situace s tiskárnami je na Linuxu mizerná, Canon obzvlášť. Co je nejhorší, že člověk bláhově věří, že když už k tomu ty ovladače dodá, že budou alespoň trochu funkční (3x za sebou tam mám „že“, no fujtajbl).

A u mne se zatím většina věcí porovnala. Je to k nepochopení, ale na Linuxu opravdu některé věci vyřeší čas. Uspávání funguje, celkově už to působí mnohem stabilněji a dokonce mi velmi dobře funguje i čtečka otisků prstů. Zbývá jen doladit takové věci jako je Apache a MySQL, tam ale nebývá problém. Ostatně není v čem.

Na novém počítači ještě není rozhodnuto. Možná se to vyřeší oklikou, a tisknout se bude přes XP rozběhané ve VirtualBoxu, nebo se prostě openSUSE smaže a půjdou tam XP.

Pár zkušeností z tohoto hektického období. Za prvé, zprovoznit Linux je opravdu fuška, zvláště pokud na to máte týden. Pak sice většinou hodně věcí zprovozníte, ale té práce s tím. Linux zatím není pro každého, má své výhody, ale ty normální uživatel neocení. Pokud ovšem nebootuje z určitých důvodů po tají Slax. Já jsem se svým Linuxem spokojený (přestože mne v minulých dnech dost vytočil) a nemám důvod měnit. Dokonce už i mikrofon je funkční – asi začnu skypeovat, když mám i tu kameru, proč ne.

Pár důvodů, proč nepřecházet na Linux

O tom, proč si rozmyslet přechod z Windowsů k Linuxu, o tom na co si budete muset zvykat a převykat. Ač jsem sám spokojeným uživatelem Mandrivy a s Windows se setkám jen o místnost dál nebo ve škole a vůbec mi to nevadí, dovolím si vás tu trochu odradit od možného přechodu na tento v něčem skvělý a v něčem slabší operační systém

1. Nepočítejte s tím, že všechno půjde hned. Nevím proč, ale lidé žijí v představách, že by jim měl Linux fungovat hned, jakmile ho nainstalují. To je pravda jen ve zlomku případů - dost často si musíte pohrát s nastavením v X11, jindy zase nainstalovat ovladače grafické či jiné karty. Prostě začátek je někdy tvrdý, to tak bývá. Pokud jste ale nedostali Windows jako OEM k počítači, pravděpodobně to znáte taky...
2. Nepočítejte s tím, že všechno půjde. Ano, bohužel jsou stále věci, které normální člověk nerozběhá. Normálnímu člověku se totiž nechce psát ovladače pro skener, který nemá šanci v Linuxu nainstalovat, nechce se mu pořizovat si jinou tiskárnu, protože výrobce té, co má, ignoruje Linux. To co máte v počítači rozběháte skoro vždy, to co k němu připichujete občas s problémy nebo vůbec.
3. Není to to samé jako ve Windows. Ač je vytuněný Linux ve vzhledu k nerozpoznání třeba od Vist nebo XPeček, není to nikdy úplně to samé. Některé věci můžete nastavit - klávesové zkratky, vzhled apod., některé ale ne. Na ty věci, které si (jednoduše) nenastavíte, přijdete sami nejspíše velmi brzo - většinou to bývají detaily, u každého trochu jiné.
4. Pařmeni, zůstaňte (zatím) u Windows. Hry sice nějaké tu a tam jsou, a když už jsou tak jsou to takové, které vás zaručeně budou bavit - nejsou to ale skvělé 3D střílečky.
5. Alternativa k vašemu oblíbenému programu? V 99% případů existuje, pozor alternativa != kopie. Existují programy, které zvládnou to, co jejich kolegové v TDSS (tom druhém skoro systému), vždy ale mezi nimi najdete rozdíly, funkce které chybí a funkce které jsou navíc. Prostě a jednoduše, budete si muset zvykat.
   
6. Programy z Windows? Jen když máte štěstí. Pomocí Wine lze rozběhat programy pro Windows pod Linuxem. Ale ne všechny. Ale ne všem. Něco jde, něco nejde a když nainstalujete jinou distribuci Linuxu, tak je to přesně naopak. Takže raději nepočítejte s touto možností, stejně to není úplně košer.
7. Jsou to už všechny problémy? Zdaleka ne, ale na většinu z nich přijdete časem sami. Nepřecházejte z toho důvodu, že vám váš kamarád, největší machr na počítače řekl, že Windows jsou totální víte co a Linux je best. Brzo byste byli zklamaní.
   

Takže na závěr pár bodů, která když splníte, máte reálnou šanci, že u Linuxu zůstanete:

1. Přecházím protože chci, možná někdy i proto, že mám lehkou averzi na produkty Microsoftu.
2. Nečekám od Linuxu nic.
3. Mám čas si s ním ze začátku hrát.
4. Nehodlám se k Windows vrátit po týdnu neúspěšného rozbíhání např Wi-Fi nebo TV karty.
5. Pokud něco nebude fungovat a budu si jist, že jsem vyzkoušel maximum, raději to oželím.
   

A pár přirovnání nakonec. Začátky s Linuxem jsou jako začátky na hudební nástroj - ze začátku vás to bude bavit, ač to skřípe a nikomu jinému se to nelíbí. Protože to stále skřípe, přestane vás to zachvíli bavit. Ale když vydržíte, nakonec to přestane skřípat a stanete se kamarádi.

Tak je tu stovka!

A je to tady. Už píšu stý článek na svém blogu. Od napsání prvního článku uplynul již jeden rok a necelé tři měsíce. To je zhruba 45O dní. Z toho se dá taky vyčíst, že jsem napsal článek každý pátý den. To neni špatné.

Ale aby jsme nebyli jen u statistik. Dneska jsme hráli opět v Klatovech floorbalovou ligu a očekávaně zvítězili na Tučnáky. Skóre bylo na konci 11:5. Hmm, tak alespoň něco, i dvě výhry jsou dobrý i když na postup to nestačí.

A teď se zas na chvilku vraťme ke statistikám. Když jsem asi před rokem udělal skript na výpočet sil, netušil jsem, že si ho stáhne víc jak deset lidí. Ale dnes přibyl už 124 zářez do zápočtu stažení. Také dost lidí si stáhlo také Python, který k běhu skriptu potřebujete. Mojí ročníkovou práci z historie Nýrska si stáhlo už celkem 20 lidí. A AJAXový chat 12. Neni to špatný.
Nejčastější zobrazovanou stránkou je "Návod na GGT (100x)", to že hned potom následuje stránka "Jak zbohatnout" (50x) asi nikoho nepřekvapuje, lidi to holt zajímá. Ale to, že hned za ním je "Test osobnosti" mě docela překvapuje, protože to byl takový zvláštní článek, měl se jmenovat vlastně úplně jinak. Ale povedlo se mi trefit text, který je 100% SEO a tak jsem byl dlouhou dobu na prvních místech na Seznam.cz s heslem "test osobnosti".

Toho se mi podařilo využít a nacpat tam reklamu. Tu jsem měl z Etargetu a celkem mi to už vydělalo skoro 150 Kč. Neni to moc, ale vzhledem k tomu, že jsem proto skoro nic neudělal to jde. Vlastně ještě dlužim Hezounovi tři koruny padesát haléřů za to že někdo párkrát klikl na reklamu na našem třídním blogu. Snad na to zapomene...

Zítra se snad vrhnu na olympiádu z fyziky, vůbec se mi do toho nechce, spočítaný už to mám a teď to musím "okecat".

I když mám blog jednojazyčný, a to ještě v jazyku kterým hovoří jen deset miliónů lidí, navštívilo můj blog spousta lidí z exotických zemí. Podívejte se na obrázek :).
Nejvíc navštěvují samozřejmě můj blog lidé z České republiky. Téměř 3 000 návštěv z ČR je opravdu dost. Pak následuje samozřejmě Slovensko s pouhými 200 návštěvami. Jako třetí je překvapivě Německo s 100 návštěvami.
Nejdéle na mých stránkách, ale vydrželi překvapivě Poláci. V průměru byli na mém webu skoro dvě minuty, Slováci minutu a Češi o trochu méně než minutu.

V Pondělí se jde opět do školy a nás čeká obyčejný týden, kdy nám budou tvrdit, že pokud se budeme dobře učit budeme spokojení (k smíchu...) a že jsme lepší lidé než ti ostatní, kteří nemají takovou mozkovou kapacitu (nesmysl...). Slavní lidé dokonce mají menší mozek než lidé chytří (to je relativní pojem...),
vzpomeňte si třeba na Homera Simpsona.
A taky si nežije zrovna špatně...

Z 96% mají lidé přicházející na můj blog nainstalovány Windows. Většinou jsou to XPečka, Visty se začínají prosazovat až v poslední době. Svobodných je 3%, ti mají Linux. Toto číslo se snad zvýší, protože když jsem i já totálně přešel na Linux, ubude z Windowsů spousta návšetěv. Asi deset lidí pak má MacOS.

S mládeží jsme se pustili do trénování nové scénky. Po scénce "Šlehačka" přijde na řadu scénka "Kečupárna". Asi ji budem muset zahrát venku :).
Dostali jsme taky pozvání do KS Horažďovice, asi za měsíc jim zahrajeme scénku "Jednota". Chtějí to konzervativní, ale to se asi nepovede :).

Někdy budu muset taky napsat tři kapitoly ročníkovky, ale nechce se mi do toho. První bude asi taková, že se zeptám spousty lidí na to co si myslí o Nýrsku. S tím nebude práce. Ale co bude pak už fakt nevím.

Tenhle článek jsem psal s přestávkami tři hodiny, takže je to rekordní článek i v době psaní. Třeba to nebude poslední nej.

Tak třeba: Linux

Mám chuť napsat článek, ale nějak nemůžu přijít na to o čem, tak píšu o Linuxu. Třeba jeho výhody: bezpečnost, cena apod. zřejmě nikoho nezajímají, takže napíšu o jeho nevýhodách. Hlavní nevýhodou je asi to, že je zadarmo. Kdo by si neřekl, to co je zdarma nemůže být kvalitní. No, tak radši nekvalitní Linux, než nekvalitní Visty. Další nevýhodou je nedostatek kvalitních her. To je celkem logický, Linux neni systém na hry, na to neni stavěnej. I když se nějaký hry přece najdou, holt to neni wofko ani kal of důty a kdo by chtěl počítač, na kterym nejsou hry.

Oni by šli vyrobit, ale kdo by se chtěl dělat s hrou, kterou by si nainstalovalo maximálně 5% uživatelů. Další nevýhodou se stává stabilita. Proti Windowsům to neni vůbec hrozný, ale Linux už dávno nejde cestou serverového systému a snaží se o uživatelskou přívětivost, která mu stabilitu ubírá.

Mnozí Linuxu také vytýkají jeho roztříštěnost a nejednotnost. Každý vývojář si to udělá po svém a kdo se v tom pak má vyznat. Třeba instalační balíčky... Pro téměř každou linuxovou distribuci jiný systém a když pro vaši distribuci to výrobce nevyrobil, tak se holt musíte podívat do příkazového řádku a nainstalovat to ručně.
Příkazový řádek je obrovská výhoda Linuxu, bohužel se toho běžný bfu bojí. Kdo se bojí, nesmí do lesa... :)

A tak se dostávám na konec nevýhod... Našlo by se jich samozřejmě víc, šťouralové si určitě vždycky něco najdou, ale proč to rozvádět. Plaťte si dál za průměrnou kvalitu...

Používám Linux! Proč?

Na svém počítači už delší doba, přibližně tři měsíce používám nepřetržitě Linux. Přesněji Xubuntu. Abyste pochopili některé souvislosti, nejdříve info o mém počítači. Aby si někdo nemyslel, využívám ještě otcův počítač, nesrovnatelně lepší!

Procesor: Intel Pentium II
Operační pamět: 256 MB
Harddisk: 6 GB

O grafické a zvukové kartě se radši ani nebudu zmiňovat. Typ základní desky nevím, nepodařilo se mi zjistit.
Dříve jsem používal Windows98, ale z určitých důvodů jsem se rozhodl nainstalovat Xubuntu.
Xubuntu běží v grafickém rozhraní XFCE, což je rozhraní velmi jednoduché a beží opravdu rychle. To je první výhoda proti Win98. O spolehlivosti systému se snad ani nemusím zmiňovat.
Pak je tu lepší podpora než ve Win98. Linux nemusíte rozlišovat jako verze Windows, proto vám tu poběží i aplikace vydané před X lety. U mě to je Skype, ve Win98 nešel ani spustit.
I aplikace jsou tu lehce rychlejší, např. Firefox, Thunderbird. Obě tyto aplikace byly ve woknech téměř nespustitelné pro svojí rychlost.

Pokud máte také starší comp a nebojíte se riskovat zkuste Xubuntu (či jinou distribuci založenou na XFCE). Možná tak ušetříte vyhozené peníze za Vistu při koupi nového počítače a zůstanete u Linuxu.

Jak si naprogramovat svůj vlastní program "1"

Možná si říkáte že je hrozně obtížné naprogramovat svůj program. Není to pravda. Pro naprogramování jednoduchého programu (např. na výpočet trojčlenky) je celkem jednoduché. Stačí znát pár příkazů a mít v hlavě trochu logiky.
Python je vhodný pro začátečníky přehledností kódu a jednoduchostí tvoření různých funkcí. Ukážeme si jak na první program.
Aby vám pythonové skripty dobře běželi musíte si stáhnout python zde a pak ho nainstalovat. Předpokládám že máte Windows, pokud máte Linux stáhněte si z domovské stránky Python.org balíček pro svoji verzi.
První program můžete vytvořit jednoduše. Vytvoříte soubor "neco.py". Důležitá je koncovka .py která určuje, že se jedná o skript v pythonu. Tento soubor už můžete spustit. Ovšem, nic se nestane. Aby váš program něco udělal musíte naprogramovat vy.
Otevřete si svůj soubor v nějakém textové editoru. Ze začátku vám napíšu pár příkazů které se vám budou hodit.
print "sem muzete zadat nejakej text"
Příkaz print vám vypíše text, který máte v uvozovkách. Každý příkaz musí být na novém řádku.
Takto uptavený soubor můžete zkusit spustit, ale nejspíše se vám velmi rychle vypne a vy nic nezjistíte.

Aby se vám program hned neukončil můžete ošetřit dalším příkazem:
konec = raw_input("Stistkněte [enter]")
Konec je ve skutečnosti proměnná. Pokud jste ještě neprogramovali a nevíte co to proměná je pak vězte že do proměné si můžete dát jakákoliv data která chcete později vypsat, nebo s nimi jinak dále pracovat. Raw_input znamená že se program zeptá na to co vypíšete do závorky a uvozovek a umožní uživatelovi na to odpovědět. Uživatelova odpověď se zapíše do proměnné. V tomto případě do proměné konec.

jmeno = raw_input("Napište své jméno:")
print jmeno
Tento příkaz se uživatele zeptá na jméno, a hned po zadání ho vypíše.
Pokud si chcete vytvořit proměnou ručně stačí napsat:
nazevpromenne = "text v promene"
Tím jsme se základy Pythonu téměř hotovy, přejdeme k výpočtům
S každou proměnou můžete provádět matematické úkony (+,-,/,*), ale musíte je zapsat v tzv. typu int. To můžete provést následovně
scitanec = int(scitanec)
Tento skript počítá s tím, že proměnná scitanec je už vytvořena, ale je v jiném datovém typu, např str().
Uděláme jednoduchý skript na sečtění dvou čísel zadaných uživatelem.
prvnicislo = raw_input("Zadejte prvni číslo:")
druhecislo = raw_input("Zadejte druhé číslo:")
vysledek = int(prvnicislo)+int(druhecislo)
print vysledek
V prvních dvou řádcích se postupně zeptáte na všechny údaje které potřebujete vědět. V třetím řádku pak tyto údaje sečtete a v posledním řádku data vypíšete na obrazovku. Pokud vás programování začalo bavit doporučuji si přečíst Učebnici Pythonu, aneb Létající cirkus, která vás provede celým pythonem od a do z. Příště vám napíšu jak si vytvořit program na výpočet trojčlenky...

Jak spustit Python ve Windows (XP)

Rozhodl jsem se že zkusím spustit svůj program ve WXP, protože jsem si dobře vědom, že ne všichni už zkusili operační systém nového tisíciletí (desetitisíciletí?).
Pro spuštění skriptů v Pythonu potřebujete nainstalovanou podporu Pythonu. Stahovat můžete zde. Po nainstalování stačí stáhnout můj skript (stahujte zde) a tento soubor spustit. Přeji příjemné ulévaní při dělání domácích úkolů...