Škola dává inspiraci

Když už nedává nic jiného, dává škola alespoň inspiraci na psaní článků do blogu. To opětovně vyvažuje tím, že mi bere čas na to sem psát, takže to vychází nerozhodně. Já si ale čas najdu :).

Docela mi vadí že píšu jen a jen o škole, ale co mám dělat když tam jsem polovinu svého času. Na to že jsem tam tak dlouho jsem si na školní systémy ještě úplně nezvykl. Mezi jiné patří, proč si učitelé hledají hromosvody u vybraných žáků? Mě se to sice většinou netýká, ale mám jaksi moc vyvinuté vcítění do pocitů jiných lidí, dovedu si představit jak by mi bylo i když bych věděl že mám pravdu. Co ale u učitelů považuji za nejhorší věc je, že pokud už si neví rady tak jdou téměř s prosíkem za rodiči, ať si toho svýho parchanta srovnaj.

Možná si napíšu článek do MF Dnes, nejsem ještě rozhodnut, ale proč ne? Stejně píšu skoro pořád a jedna stránka navíc mě nevytrhne a bude zajímavej příspěvek na blog. Škoda jen že nebudu moct použít koncovku -ej.

Přišel nový Computer a s ním i připomínka na to, že ještě jsou notebooky na moc drahý. Navíc zákazníkovi se nějak moje práce nezdála a chce úpravy, které budou náročnější než všechno předtím. Co se dá dělat, ještě že zítra odpadne výtvarka.

Blogu se minulý týden nějak zvedla návštěvnost. No snad to vydrží spolu s dobrou pozicích ve vyhledávačích. Tam jsem na zajímavých místech se zajímavými slovy. Zvlášť na Seznamu.cz, zkuste si tam najít třeba heslo "Ilona Čáková", nebo "Nutrie". Sice jsem nic na toto téma skoro nenapsal, ale vyhledávačům je to jedno.
Občas ale přijde i někdo kdo hledá a najde. Pro ukázku třeba na seznamu: výpočet trojčlenky, útulňa Ramža apod. Zvlášt lidem co hledali výpočet sil apod. jsem možná dost pomohl. To mi připomíná že bych měl svůj skript v pythonu trochu zaktualizovat. Co by asi spolužáci řekli na počítání výrazů (P.S.: netěšte se, to už je na mě trochu moc).

Už mě bolej prsty a budu muset psát úkoly (na žádný si nevzpomínám, ale ono se něco najde). Dneska to bylo slabší psaní, žádný zajímavý téma, ale co, je to blog (web log = webový záznam čili e-deníček) a já se potřeboval vypovídat. V reálu informace v podstatě jenom sbírám, někdy si potřebuji trochu vypustit a navíc, pokud chci aby mě to bavilo, musím to psát pro sebe a ne pro lidi.

Toť dnes vše...

1. kapitola ročníkové práce

To je už život, učitelky po nás někdy chtěj hrozný věci a mezi tyto věci patří i ročníková práce z občanské výchovy na téma "Moje obec, můj domov".
Moje první kapitola je tradičně historie, není to úplně moje parketa, takže jsem v podstatě sepsal všechno co se mi podařilo zjistit. Vzniklo s toho šestistránkové dílo z 50% zaplněné obrázky. No snad to bude učitelce stačit.
Nedávám to sem na počtení, zas takovej výkon jsem proto neudělal a je to v podstatě suchý, ale kdyby se rozhodla učitelka trápit další lidi na stejné téma ať mají o práci méně (pokud tedy bydlíte v Nýrsku).

Všechny použité materiály a výsledek můžete stáhnout níže:
Stahujte zde (35,6 MB)

Update!

Kdo chce stáhnout jenom výsledek může zde:
Stahni (PDF; 2,5MB)

Paříme a letíme

Jak už jsem psal minule, vůbec se mi nedostává času na to, abych sem něco napsal. Je to hlavně přetěžováním ze strany učitelů, kteří nás zasypávají množstvím úkolů a věcí, které se musíme nutně naučit.
A co navíc, zakazují nám ve škole se i odreagovat zahráním si hry na školních počítačích. Pro ty, kdo to zkoušeli, měli dokonce připravené třídní důtky. Proč to dělají? Nejspíš si někdo stěžoval, že počítače ve studovně jsou pořád obsazené maniaky pařícím Travian. To je sice pravda, ale když chtěli počítač využít, proč nepožádali osazenstvo ať rychle "vypadnou"?
Tím se mi vybavuje jedna událost, založení nové aliance na travianu speedu. Se spolužáky jsme zaaložili alianci FCP MK (FC Patricia Master King) a snažíme se probojovat do elity :).
A protože nemám vůbec čas, budu muset tohle pisálkovství zakončit, musím psát prý důležitější věci, nějakou ročníkovou práci. Pff!
Monžná až ji napíšu, tak ji sem na blog hodím, ale jen když se mi povede ji úspěšně napsat.
Zatím good bye a sugary dreams!

Tak sem něco tedy píšu

Tak jsem se konečně dostal k tomu napsat článek na svůj blog. Chtěl jsem ho napsat již dlouho (vlastně už před prázdninami), ale o prázdninách nebyl čas a teď taky ne a to protože

Jsem na gymplu
Někdy uvažuju jestli je to dobře nebo špatně. Doufám že učitelky se k tomuto článku dostanou až budu někde daleko za horami. Nejvíc mě rozčiluje učitelka na čeďák, nejenže po nás chce mluvní cvičení, povinnou četbu která je celkem nudná a nehodnotná (až na pár vyjímek), nejvíc to kazí čeští autoři, doufám že nikoho neurazím tím, že jako ukázku nezáživné četby uvedu Švejka, který je opravdu na nízké úrovni.
Učitelka má navíc názor, že pokud jsme se dostali na gympl musíme být nadlidi, nebo nejméně, ti co nemají nic společného s "hulváty ze zemědelky". Copak se lidi řaděj do ras podle toho jakou školu vyšli? No myslel jsem si že ne, a u toho zůstávám. Řekněte to ale někdo učitelkám.
Podobné názory mají i ostatní učitelé.
Pravým protipólem je učitelka na fyziku, která nám nadává do "matematických embryí". Ta si asi nejspíš myslí že je něco lepšího ona protože, když se člověka na něco zeptá, řekne mu po druhém slovu "úplná hloupost" ať je odpověď sebe správnější, protože přesně nevystihovala to co měla na mysli ona.

Horoskopy a jiná zvěrstva
Zajímavé věci se člověk dozví zejména od druhých lidí. Občas poslouchám v autobuse o čem se lidi baví a přemýšlím nad tím kam ten svět spěje. Dneska jsem poslouchal dvě holky, které se bavily o svých protějšcích a podrobně to rozebírali. Nejvíc mě dostalo něco co znělo asi takhle: "No víš, von se mi líbí a je my sympatickej, ale já sem býk a on taky, a v horoskopu bylo že se k sobě nehodíme". Jo holka, tohle je první krok do pěknýho sajrajtu jménem zkaženej život. Horoskopy se totiž stávají pravdou až poté, co jim uvěříme.

A život jde dál
No co se dá dělat, nemůžu tu donekonečna rozjímat o životě. Musím makat na jedný zakázce a přitom vzpomínat na krásu a svobodu v Tatrách.
Mějte se fajn, mějte se líp než já (nebo aspoň stejně dobře).